Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Tři česká jídla skončila mezi nejhoršími na světě. Překvapivě propadla obyčejná polévka

Česká kuchyně má ve světě pověst vydatné, poctivé a někdy až příliš syté gastronomie. Jenže právě jídla, která u nás působí domácky a samozřejmě, mohou za hranicemi narážet na úplně jiné chutě.

V aktuálním přehledu nejhůře hodnocených jídel světa se objevily hned tři české položky. Nejde přitom o žádné výstřední speciality, ale o jídla a výrobky, které u nás mají své místo hlavně díky tradici, jednoduchosti a schopnosti zužitkovat běžné suroviny.

Přečtěte si také:

Žebříček, který Čechy nepotěší

TasteAtlas pravidelně sestavuje žebříčky tradičních jídel podle uživatelských hodnocení. Nejde tedy o laboratorní test kvality ani verdikt odborné poroty, ale o pohled strávníků z různých zemí.

Sám portál upozorňuje, že podobné výsledky nemají být brány jako konečný soud nad kuchyní. Jak uvádí TasteAtlas: „Žebříčky TasteAtlasu by neměly být vnímány jako konečný globální závěr o jídle.“

Žebříčky nejhůře hodnocených jídel nejsou konečným verdiktem nad kuchyní. Často spíš ukazují, jak rozdílně lidé vnímají tradici, vzhled i chuť pokrmů. Foto: Magnific

Přesto umístění českých jídel zaujme. Ukazuje totiž, že část tuzemské kuchyně stojí hlavně na jednoduchosti, skromnosti a historickém kontextu. To, co doma připomíná dětství nebo venkovskou kuchyni, může cizinci připadat fádní, nezvyklé nebo málo atraktivní.

Nejhůře dopadla chlebová polévka

Největší pozornost budí chlebová polévka. V aktuálním přehledu se objevuje na 49. místě mezi stovkou nejhůře hodnocených jídel světa. V samostatném českém žebříčku TasteAtlasu má hodnocení 2,4 z 5. Mnozí Češi ji ale přitom zbožňují.

Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejhorší máslo ze supermarketu. Češi ho kupují pravidelně, ale netuší, že nemá s máslem nic společného

Nejde o nic moc lákavého. Starý chléb, voda, cibule, koření, případně vejce, vývar nebo kořenová zelenina. Jídlo vzniklo z potřeby zužitkovat zbytky a nasytit rodinu, nikoli ohromit hosty v restauraci.

Právě v tom je ale její slabina i síla. Pokud je polévka připravená dobře, může být voňavá, česneková a hřejivá. Pokud ne, snadno se změní v hustou kaši, která zahraničního strávníka spíše odradí.

Karlovarský suchar doplatil na obyčejnost

Druhou českou položkou je karlovarský suchar. V přehledu se objevil na 53. místě a v českém žebříčku TasteAtlasu má stejně jako chlebová polévka hodnocení 2,4 z 5.

Karlovarský suchar patří mezi tradiční české výrobky, které stojí hlavně na jednoduchosti. Právě ta mu ale v zahraničních hodnoceních nemusí vždy pomoci.
Foto: TasteAtlas.com

Je křehký, suchý, dobře skladovatelný a hodí se k čaji, marmeládě nebo máslu. Jenže v celosvětovém srovnání vedle výrazných omáček, kořeněných jídel a dezertů působí velmi střídmě.

Pro českého čtenáře to může znít nespravedlivě. Suchar ale není jídlo, které by stavělo na okamžitém chuťovém efektu. Jeho hodnota je spíše v tradici, jednoduchosti a spojení s lázeňským prostředím.

Přečtěte si také: Skvělá herečka, přesto mění profesi: Nespokojená Tatiana Dyková se rozhodla pro odbočku ve své kariéře

Máslová pomazánka je sporná už jen názvem

Třetí českou položkou je máslová pomazánka, která se v přehledu objevila na 92. místě. V českém žebříčku TasteAtlasu má hodnocení 2,5 z 5.

U tohoto výrobku je zajímavé i samotné pojmenování. Portál připomíná, že původní název pomazánkové máslo narazil na evropská pravidla, protože výrobek neměl dostatečný obsah mléčného tuku pro označení máslo. Podle tehdejších informací Ministerstva zemědělství mělo pomazánkové máslo minimálně 31 % mléčného tuku, zatímco sporná byla hranice pro používání slova máslo.

Chuťově přitom nejde o nic převratného. Jemná mléčná pomazánka, která se v Česku běžně jí s pečivem, bylinkami, šunkou, paprikou nebo česnekem. V zahraničí však může působit matoucím dojmem, protože název slibuje něco jiného, než výrobek skutečně nabízí.

Přečtěte si také: Češky dávají sbohem klasickým řasenkám. Alternativa je 100x lepší, nerozmazává se a odlíčí se vodou za pár vteřin

Nejde o ostudu, spíš o střet chutí

Nelichotivé umístění ještě neznamená, že jsou česká jídla špatná. Podobné žebříčky často trestají pokrmy, které jsou silně regionální, skromné nebo založené na surovinách, k nimž si člověk musí najít cestu.

Chuť je silně osobní věc. Co v jedné zemi patří mezi běžné jídlo, může v mezinárodním srovnání působit nezvykle nebo málo lákavě. Foto: Magnific

Chlebová polévka není a nejspíš ani nikdy nebude hitem Instagramu, karlovarský suchar nepůsobí jako dezertní luxus a složení máslové pomazánky se špatně vysvětluje cizinci, který očekává klasické máslo. Přesto všechna tři jídla vypovídají o české kuchyni víc než mnohé uhlazenější speciality.

Přečtěte si také: Nejvyšší důchod v Česku bere jen hrstka lidí. Za rok z něj vyjde částka, o které se většině penzistů ani nesní

Jsou to pokrmy z kuchyně, která uměla šetřit, zužitkovat zbytky a nasytit bez velkých nákladů. A právě proto by jejich místo v žebříčku nemuselo Čechy urazit. Spíše připomíná, že chuť není univerzální jazyk a že tradice někdy potřebuje vysvětlení, než začne chutnat.

Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, tasteatlas.com, mze.gov.cz, listchallenges.com

Buďte první! Přidejte komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *