V českých domácnostech patří toustový chléb k nejběžnějším surovinám. Vydrží dlouho měkký, snadno se skladuje, rychle se opeče a hodí se na snídani i rychlou večeři. Právě tahle praktičnost ale často zakrývá, že z výživového hlediska jde o jednu z nejslabších možností, které lze u regálu s pečivem udělat.
Na první pohled může působit nenápadně. Jenže světlý toustový chléb bývá zpravidla postavený hlavně na bílé pšeničné mouce, mívá málo vlákniny a nesmíme zapomenout ani na přidaný cukr, olej, emulgátory, regulátory kyselosti nebo látky pro delší trvanlivost. Jde u ultrazpracovaný produkt.
Přečtěte si také:
- Hubnutí tuku na břiše nebylo nikdy jednoduší. Vyzkoušejte tyto potraviny a kila půjdou dolů
- Nevhodné chování Felixe Slováčka: Veřejně ponížil Dádu Patrasovou kvůli alkoholu, teď je pod palbou kritiky
- Lidé narození v tomto znamení skoro vůbec nestárnou. Nikdo nechápe, jak to dělají
- Je vaše bílé prádlo po chvíli šedé nebo žluté? Vyhněte se těmto chybám a nezapomínejte na snadnou prevenci
Proč toustový chléb vychází výživově nejhůře
Hlavní problém nespočívá v tom, že by toastový chléb automaticky škodil lidskému zdraví. Potíž je spíše v tom, že jde o vysoce zpracované pečivo s nízkou sytivostí. Když je základem rafinovaná mouka, výrobek ztrácí část vlákniny a dalších přirozených složek z obilného zrna. Harvard dlouhodobě upozorňuje, že celozrnné pečivo je výživově hodnotnější než jeho bílé varianty právě kvůli vyššímu obsahu vlákniny a živin.
Foto: Freepik
V praxi to znamená jednoduchou věc. Po světlém toustovém chlebu se dostaví hlad rychleji a člověk ho snadno sní více, než původně zamýšlel. Nízký obsah vlákniny je přitom v běžném jídelníčku problém sám o sobě, protože evropská doporučení uvádějí jako přiměřený příjem alespoň 25 gramů vlákniny denně. Pokud si někdo pravidelně volí pečivo, které jí dodá minimum, k doporučenému množství se dostává mnohem hůře.
Další slabinou je sůl. Světová zdravotnická organizace doporučuje držet denní příjem soli pod 5 gramy. Když má pečivo kolem 1,2 až 1,3 gramu soli na 100 gramů, není těžké významnou část limitu vyčerpat už během dne právě skrze chléb. U toustového chleba je navíc běžné i delší složení s pomocnými látkami, které mají udržet měkkost, tvar a trvanlivost.
Přečtěte si také: Uvažujete nad změnou kariéry? Na tyto profese se mzdou až 180 000 Kč měsíčně stačí výuční list
Jak je na tom klasický chléb
Pokud bychom se měli podívat na běžné klasické chleby, mezi nejméně výhodné volby se často řadí chléb Šumava. Důvod je podobný jako u světlého toustu, jen v mírnější podobě. Jde o pšenično-žitný chléb, u kterého bývá vlákniny méně než u poctivějších žitných nebo celozrnných variant. Například běžná Šumava má kolem 3,8 gramu vlákniny na 100 gramů, zatímco průměrný žitný chléb se pohybuje kolem 6,8 gramu. Rozdíl je tedy výrazný.
To ale neznamená, že je Šumava horší než světlý toustový chléb. Právě naopak. Mezi klasickými chleby může patřit k méně výhodným možnostem, jenže v celkovém srovnání vychází toustový chléb obvykle ještě slaběji. Má méně vlákniny, bývá více průmyslově upravený a jeho výživová hodnota zůstává za lepším pečivem zřetelně pozadu.
Přečtěte si také: Češi neví, že jarní mrazíky umí zničit úrodu během jediné noci. Takto ochráníte květy ovocných stromů
Které pečivo upřednostnit
Nejrozumnější volbou je chléb, u kterého je na prvních místech ve složení žitná nebo celozrnná mouka a který nemá zbytečně dlouhý seznam přísad. Žitné chleby mívají více vlákniny a podle dostupných dat i příznivější glykemickou odezvu než bílé pšeničné pečivo.
Dobré je sledovat i obsah soli a nenechat se zmást marketingem typu tmavý nebo cereální, který sám o sobě nic negarantuje. Rozhoduje složení a výživová tabulka, ne barva obalu.
Ve výsledku tedy nejde o úplné vyškrtnutí toastového chleba z vašeho jídelníčku, ale o míru a četnost. Na občasný rychlý sendvič světlý toustový chléb nikoho nezničí. Pokud se z něj ale stane každodenní základ jídelníčku, je to přesně ten typ nenápadné potraviny, na které se postupně ukazuje, jak moc se praktičnost může rozcházet s kvalitou.
Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, harvard.edu, nhs.uk, who.int
Buďte první! Přidejte komentář