Kbelík s kopřivami v koutě zahrady nevypadá jako něco, co by mohlo rozhodovat o úrodě. Přesto právě z obyčejného plevele vzniká jedno z nejznámějších domácích hnojiv, po kterém sahají zahrádkáři hlavně v době, kdy rajčata, okurky nebo cukety potřebují rychle zesílit.
Má to ale jeden háček. Kopřivová jícha není kouzelný lektvar na všechno. Když ji použijete ve správnou chvíli, může rostlinám výrazně pomoci. Když ji lijete k záhonům bez rozmyslu, podpoří hlavně listy, ale úrodu už zachránit nemusí.
Přečtěte si také:
- V květnu zasaďte na zahradě rostliny, které zbožňují slunce. Těchto 5 vám bude dělat radost až do podzimu
- Rajčata hnojím zásadně touto přírodní surovinou. Nahradí drahé stimulanty a sousedi mi každý rok závidí úrodu
- Klasické mulčování nahrazuje tato alternativa. Vydrží dlouhé roky a promění zahradu v moderní oázu klidu
Z plevele výživa, kterou by byla škoda vylít
Kopřivy lidé většinou vytrhávají s nechutí. Pálí, rychle se šíří a dokážou obsadit každý volný kout zahrady. Právě v tom je ale jejich výhoda. Rostou samy, bývají po ruce a jejich mladé zelené části se dají proměnit v tekuté hnojivo.
Britská Royal Horticultural Society připomíná, že domácí tekutá hnojiva se běžně připravují z rostlin, hnoje nebo kompostu. Ke kopřivám a kostivalu uvádí: „Nejčastěji se používají kopřivy a kostival, protože snadno rostou a bývají dostupné.“

Nejde tedy jen o babskou radu předávanou přes plot. Kopřivová jícha skutečně patří mezi domácí rostlinné výluhy, které mohou dodat zahradě rychlou dávku živin. Je však potřeba vědět, co od ní čekat.
Nejvíc pomáhá tam, kde rostlina tvoří listy
Kopřivové hnojivo se hodí hlavně v první části sezony. Tedy ve chvíli, kdy se sazenice po výsadbě potřebují chytit, zesílit a vytvořit zdravou zelenou hmotu.
Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejhorší máslo ze supermarketu. Češi ho kupují pravidelně, ale netuší, že nemá s máslem nic společného
Gardeners’ World popisuje kopřivový výluh jako „tekuté rostlinné hnojivo bohaté na dusík“. Právě dusík je živina spojovaná s růstem listů a zelených částí rostlin.
Proto po něm mohou dobře reagovat rajčata, okurky, cukety, dýně, zelí nebo listová zelenina. Zvlášť tehdy, když rostliny po přesazení působí unaveně, mají světlé listy a potřebují nastartovat růst.

Nejčastější chyba přichází ve chvíli, kdy rostliny kvetou
Kopřivy jsou skvělý pomocník pro růst, ale méně vhodný sluha v době, kdy už rostlina nasazuje květy a plody. Pokud v této fázi dostává příliš mnoho dusíku, může tvořit krásné listy, ale méně energie dát do květů a úrody.
University of Minnesota Extension vysvětluje, že dusík podporuje růst listů, fosfor pomáhá kořenům a tvorbě plodů a draslík zvyšuje odolnost rostlin. Právě proto nestačí u plodové zeleniny myslet jen na zelenou hmotu.
Přečtěte si také: Vyzkoušeli jsme za vás: Tyto 2 levné produkty do domácnosti za 45 Kč z drogerie dm musíte vyzkoušet
U rajčat, paprik nebo okurek je tedy nejlepší používat kopřivovou jíchu hlavně na začátku růstu. Později už dává větší smysl vyváženější výživa, kompost nebo hnojivo určené pro plodovou zeleninu.
Jak hnojivo připravit, aby nepálilo víc než kopřivy samotné
Na výrobu stačí čerstvé kopřivy bez semen, voda a nádoba, kterou nedáte přímo pod okno. Kopřivy nasekejte, vložte do plastového nebo dřevěného kbelíku, zalijte vodou a nechte kvasit.
Moulton College doporučuje nechat kopřivový výluh zrát 3 až 4 týdny. K použití pak uvádí: „Nařeďte jeden díl kopřivového výluhu deseti díly vody.“
Koncentrát nikdy nelijte přímo ke kořenům. Zvlášť za horka nebo do suché půdy může být příliš silný. Lepší je zalít rostliny nejdříve čistou vodou a teprve poté použít zředěnou kopřivovou výživu.
Přečtěte si také: Nejvyšší důchod v Česku bere jen hrstka lidí. Za rok z něj vyjde částka, o které se většině penzistů ani nesní
Kdy už kopřivy zahradu nezachrání
Kopřivová jícha nepomůže tam, kde je problém hlubší. Pokud je půda dlouhodobě vyčerpaná, příliš kyselá, přemokřená nebo chudá na více živin, samotný výluh situaci nevyřeší.
Dusík, fosfor a draslík patří mezi hlavní živiny, které rostliny potřebují, a zároveň je potřeba přizpůsobit hnojení konkrétním potřebám rostlin a půdy.

Právě tady končí romantika domácích triků. Kopřivy mohou dodat rychlou vzpruhu, ale nenahradí zdravou půdu, kompost, střídání plodin ani rozumnou zálivku.
Nejlepší výsledek přinese, když ho berete jen jako doplněk
Kopřivové hnojivo má smysl hlavně jako součást péče o zahradu. Ne jako jediný recept, který má vyřešit všechno od slabých sazenic až po malou úrodu.
Používejte ho v době růstu, vždy zředěné a s mírou. Jakmile rostliny přejdou do kvetení a tvorby plodů, sledujte, zda už nepotřebují spíše draslík, fosfor nebo kvalitní kompost.
Přečtěte si také: Podpořte bohatý růst rajčat a dejte sbohem jejich škůdcům: Před těmito 4 rostlinami budou utíkat
V tom je celé kouzlo. Kopřivy nejsou zázrak v kbelíku, ale levný a chytrý pomocník. Kdo je použije ve správný čas, získá z obyčejného plevele hnojivo, které by byla škoda vyhodit.
Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, rhs.org.uk, gardenersworld.com, umn.edu, moulton.ac.uk






Buďte první! Přidejte komentář