Pod povrchem střední Evropy se skrývá spousta tajemství, ale jen málokteré z nich má takovou sílu probouzet fantazii jako to, které leží pod městem spjatým s Baťou, funkcionalismem a vůní gumy z továren. Pod zemí se rozprostírá spletitý systém chodeb a tunelů. Jde o místo, kde se prolíná skutečnost s legendami a historie s tichým zapomněním.

Ve válečných letech, zejména kolem roku 1944, zde byly vybudovány únikové chodby a protiletecké kryty pro zaměstnance baťovských závodů a místní občany. Jedna z nejlépe známých chodeb měří asi 700 metrů a vede od areálu Baťovy fabriky, přes mrakodrap číslo 21, až ke sportovní hale.

Odkud chodby vznikly a proč

Samotný vznik a účel těchto chodeb však neznáme do detailu. Některé části byly po válce částečně zasypány, jiné jsou neudržované a zčásti zničené. Dokumentace byla ztracena či roztroušena v poválečném chaosu, takže nelze přesně určit, jak rozsáhlá síť kdysi byla, ani kdo konkrétně navrhl její dnešní podobu.

Kromě válečných tunelů existují i další podzemní objekty, například kryt Čepkov, bývalý vojenský či civilní úkryt, který byl později vyřazen z evidence kvůli zatékání a poškozeným konstrukcím. Také podzemní kryty a spojovací chodby byly součástí rozsáhlejší strategie ochrany obyvatelstva v době válečné a poválečné.

Mýty versus skutečnost

V některých článcích se objevují tvrzení, že podzemí města by mohlo mít stovky kilometrů chodeb. Tyto zprávy však nevycházejí z ověřených historických dokumentů, ale spíše z místních legend, spekulativních novinových titulků nebo turistických lákadel. V relevantnějších zdrojích se uvádí, že tato čísla jsou poněkud přehnaná a že skutečný rozsah nikdo spolehlivě potvrdit nedokáže.

Historikové a archiváři, zejména odborníci na historii Zlína, ostře upozorňují na to, že neobjevili dokumenty potvrzující rozsáhlé podzemní chodby vedoucí do všech koutů města. 

„Často se mě ptají například na to, jestli vedou podzemní chodby z továrny do Zlína. V takových chvílích jim odpovídám, že nevím,“ uvedl pro Zlínský deník Zdeněk Pokluda, známý místní historik a spisovatel.

Navíc i u zachovalé chodby o délce 700 metrů existují pochybnosti, kam přesně dříve vedla. Některé části jsou dnes zasypané nebo neprozkoumané. Vstupy bývají ucpané nebo uzamčené, některé výlezy už zanikly či jsou zajištěny.

Jak chodby fungují dnes

Dnes je podzemní chodba pod Baťovým areálem oficiálně ve vlastnictví města. V místech rekonstrukce křižovatky Mostní a Březnická byl objev chodby při zemních pracích impulsem pro konzervaci. Vstupy bývají chráněny pevnými ocelovými dveřmi, výlezy jsou často ucpané nebo nebezpečné.

Uvnitř chodby lze dnes nalézt stopy původních nápisů v němčině, zbytky vybavení či konstrukcí. V některých úsecích je podlaha kluzká, vlhkost proniká a průchod vyžaduje opatrnost i kvalitní osvětlení. V devadesátých letech se v podzemí skrývali bezdomovci nebo se v opuštěných chodbách pohybovali vandalové.

Město se snaží využít chodbu pro turistické či poznávací cíle, ale přístup je omezený kvůli bezpečnostním či technickým důvodům.

Co dnes nevíme (a co možná nikdy nepoznáme)

• Kdo přesně chodby projektoval a budoval: Pravděpodobně jde o spolupráci válečných techniků, místních stavitelů a strategických plánů ochrany, ale žádný spolehlivý autor chodeb dosud nebyl identifikován.
• Jak rozsáhlý byl původní systém: Může jít o několik málo kilometrů, možná i více, ale přesná délka je neznámá a mnohé části byly zničeny nebo zasypány.
• Kam přesně chodby vedly: Z dochovaných částí jistě vedou pod Baťův areál a k některým východům kolem areálu, ale zda sahaly k obvodovým čtvrtím města, to zůstává spekulací.
• Jaká dokumentace existovala a co se stalo s archiváliemi: Pokud někdy existoval podrobný plán chodeb, buď byl zničen, nebo se rozptýlil v poválečných letech chaosu.

Labyrint, který přežil čas i zapomnění

Zlínské podzemí není mýtus ani senzace bez základu. Alespoň část chodeb s jistotou existuje. Ale není pravda, že by město bylo protkáno stovkami kilometrů tunelů, jak některé články dramatizují. Ve skutečnosti se jedná o omezený, částečně dochovaný systém především válečných únikových cest a krytů, jejichž původ a rozsah jsou dodnes nejasné. To ale jejich kouzlo neubírá, právě naopak. Tajemství, která stále čekají pod zraky denního města, zůstávají výzvou pro historiky, městské plánovače i zvědavé obyvatele Zlínska.

Zdroj: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, iDnes.cz, Staryzlin.cz, Zlinsky.denik.cz, Medium.seznam.cz; Náhledová fotografie: Txllxt TxllxT/Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)