Na křtu nového alba kapely Ortel v Kulturním domě v Kladně stál po boku frontmana Tomáše Ortela jako kmotr zpěvák Dalibor Janda. Jeho osobní vzpomínka na dobu, kdy podle něj nebylo možné zpívat bez omezení, spustila bouřlivou diskusi a posunula jednoduchý hudební večer do roviny veřejného symbolu.

Publikum reagovalo smíšeně, někteří diváci Jandovu podporu ocenili jako gesto solidarity, jiní ji komentovali jako nešťastné srovnání historických okolností. Zároveň pořadatelé akce získali výraznou mediální pozornost, která přenesla debatu daleko za zdi sálu.

Křest, který rozdělil publikum

Akce, na níž kapela představila desku s názvem Nevěř, byla záměrně komorní a přitáhla fanoušky z obou táborů. Když se Dalibor Janda na pódiu ujal mikrofonu a prohlásil: „Mně za komunistů zakazovali zpívat, co jsem chtěl,“ část publika reagovala s uznáním, část to označila za nevhodné srovnání.

Výrok okamžitě obletěl sociální sítě a bulvární servery. Výběr Jandy jako čestného hosta události měl pro pořadatele jasný efekt mediální pozornosti, ale také otevřel otázku, kam až sahá odpovědnost veřejné osobnosti při veřejných gestech.

Jandova paralela s minulostí

Slova, která Janda na pódiu pronesl, nevyznívala jen jako nostalgie po časech minulých. Byla to osobní vzpomínka umělce, který zažil tlak režimu a prý i omezení v profesním životě. Sám během slavnostního večera prohlásil: „Přišel jsem o spoustu cen v té době (během komunismu, pozn. red.), protože je dostávali jiní.“

Tato zkušenost je pro něj nosným rámcem, jímž hodnotí i současné příhody jiných interpretů. Pro část diváků byl jeho projev projevem solidarity s umělcem, který se cítí upozaděný. Pro jiné to byla interpretace, která bagatelizuje rozdílnost historických kontextů a může působit jako omluva pro kontroverzní postoje.

Co o nich víme mimo titulky

Dalibor Janda je jméno spojené s velkými hity osmdesátých let, trojnásobným vítězstvím v anketě Zlatý slavík a také s osobními příběhy, které formovaly jeho veřejný obraz. Méně často se připomíná, že Janda začínal v technickém řemesle a dlouho hrával v regionálních klubech, odkud si postupně vybudoval vztah k širšímu publiku. V soukromí se věnuje sběratelství a zahrádkaření. Tyto rysy dávají jeho současným výrokům silnější emocionální podklad.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Tomáš Ortel (@orteltomas)

Tomáš Ortel je pro širokou veřejnost kontroverzní postavou. Hudebně stojí na jednoduchých, často úderných motivech a v některých skladbách pracuje s prvky lidové melodiky, které přetváří do současného rockového výrazu. Co však bývá méně nápadné, je disciplinovaný, samostatný přístup kapely k organizaci turné a k vizuálnímu stylu. Ortel i jeho tým si dlouhodobě udržují přísnou kontrolu nad svým obrazem, což jim pomohlo vybudovat pevnou fanouškovskou základnu, i když současně zvýraznilo jejich upozaděné postavení v mainstreamových médiích.

Co znamená Jandova podpora pro hudební scénu

Křest alba Nevěř se neukončil pouze jako oslava nového hudebního počinu. Přerostl v okamžik, který zrcadlí napětí mezi historickou zkušeností a současnými společenskými hranicemi. Dalibor Janda tímto vystoupením nečekaně rozvířil debatu o tom, kde končí empatie a kde začíná politická či morální odpovědnost.

Zdroj: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, Expres.cz, Ahaonline.cz, Nasekladno.cz, Blesk.cz, Super.cz, Globe24.cz; Náhledová fotografie: David Sedlecký/Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)