Nedaleko Františkových Lázní se před návštěvníky otevírá krajina, která jako by do západních Čech ani nepatřila. Místo lesních cest se náhle objeví popraskaná zem, rezavé usazeniny, tůně a drobné krátery, z nichž se ozývá syčení a bublání.
Národní přírodní rezervace Soos připomíná spíše kulisu z jiné planety než běžný výletní cíl. Přitom se po její nejzajímavější části můžete projít po dřevěném chodníku a zblízka sledovat jevy, které vznikají hluboko pod zemí.
Přečtěte si také:
- Moře na jižní Moravě: Pod Pálavou se dodnes ukrývají pravěké útesy a vzácné fosilie
- Zapomenutý kout české přírody: „Černé moře“ skryté v lesích překvapí vodou s neobyčejnými lázeňskými účinky
Krajina, která se neustále hýbe
Soos leží v malé pánvi na Chebsku, kde se po tisíce let hromadila voda, rašelina a minerální látky. Dnes zde vedle sebe existují slatiniště, rašeliniště, slaniska, jezírka i suchá místa pokrytá světlými krystalky solí.
Na otázku, čím je Soos tak zajímavý, odpověděl pro iDNES.cz botanik Jiří Brabec: „Zejména velkou škálou stanovišť.“
Mokřady jsou domovem vzácných rostlin, ptáků i hnědáska chrastavcového, jednoho z nejohroženějších evropských motýlů.
Sopky, pod nimiž není žhavé magma
Největší pozornost přitahují malé bahenní krátery. Lidově se jim říká bahenní sopky, ve skutečnosti jde především o mofety, tedy místa, kde ze země uniká oxid uhličitý. Plyn prochází vodou a bahnem, takže hladina vypadá, jako by se vařila.
Voda se však ve skutečnosti nevaří a pod povrchem se neskrývá láva. Na území rezervace se nachází více než 200 vývěrů podzemních vod a plynů. Některé tiše probublávají, jiné syčí a vytvářejí v měkkém podloží malé prohlubně.
Pod chodníkem leží dno dávného jezera
Dalším unikátem je křemelinový štít. Vznikl ze schránek mikroskopických řas rozsivek, které se ukládaly na dně téměř bezodtokého jezera. Vrstva křemeliny zde může dosahovat mocnosti přes šest metrů.
Na povrchu se k ní přidávají minerální usazeniny, které půdu barví do bíla, žluta i rezava. Zelený okraj mokřadu náhle vystřídá pustá plocha připomínající snímky z vesmírné sondy.
Co si během návštěvy nenechat ujít
- bublající mofety a drobné krátery podél naučné stezky
- minerální prameny a barevné povlaky na půdě
- mokřadní a slanomilné rostliny
- geopark, přírodovědné expozice a pavilon dějin Země
- stanici pro záchranu živočichů
Zpřístupněná část rezervace vede po přibližně 1,2 kilometru dlouhé naučné stezce. Já bych si na prohlídku nechala dostatek času, protože nejzajímavější detaily nejsou vidět při rychlém průchodu. Vyplatí se proto zastavit, poslouchat unikající plyn a sledovat pozvolna měnící se povrch.
Český Yellowstone bez dlouhého cestování
Soos nemá velkolepé gejzíry, přesto má vlastní komorní kouzlo. Ukazuje, že i česká krajina může syčet, bublat a vytvářet útvary, které bychom čekali spíše na Islandu nebo v americkém národním parku.
Spojení geologie, mokřadní přírody a snadno dostupné stezky dělá z rezervace výlet, na který se nezapomíná. Dřevěná stezka vás zavede přímo mezi mofety, minerální prameny a neobvyklé útvary, které jinde v Česku jen tak neuvidíte.
Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, idnes.cz, nature.cz, dumprirody.cz, frantiskovy-lazne.info
Buďte první! Přidejte komentář