Na první pohled to může působit překvapivě. V porovnání s ostatními evropskými státy patří Česko k zemím s nejnižším rozdílem mezi penzemi mužů a žen. To ale neznamená, že by se české důchody vyplácely bez rozdílů. Jen se u nás část nerovnosti v posledních letech zmírnila rychleji než jinde.
Za příznivějším výsledkem stojí i nastavení českého důchodového systému, který rozdíly mezi nízkými a vyššími příjmy do určité míry tlumí. Svou roli sehrály také poslední úpravy, zejména výchovné, které pomohlo části žen zvýšit penzi. Přesto dál platí, že ženy v průměru odcházejí do důchodu s nižší částkou než muži, protože během života častěji narážejí na slabší výdělky.
Přečtěte si také:
- Vláda má s důchody velké plány: Senioři se nejspíš dočkají těchto 3 výrazných změn
- Dřívější odchod do důchodu už nemusí tolik bolet. Rozhoduje, kolik let máte odpracováno
- Nenechte si ujít cestování za polovinu nebo úplně zdarma. Kde dnes senioři ušetří nejvíc na dopravě?
- U těchto potravin se v roce 2026 očekává výrazné zdražení. Češi je kupují téměř denně
V evropské tabulce si Česko stojí poměrně dobře
Podle Eurostatu byl v roce 2024 průměrný důchod žen ve věku 65 let a více v celé Evropské unii o 24,5 % nižší než u mužů. Nejvyšší rozdíly vykázaly Malta, Nizozemsko a Rakousko. Na opačném konci žebříčku bylo Estonsko, Slovensko a také Česko, které spolu s Maďarskem vykázalo rozdíl 9,6 %.

To je pro Českou republiku poměrně příznivý výsledek. V evropském srovnání totiž patří mezi státy, kde je rozdíl mezi příjmy seniorů podle pohlaví relativně malý. Samotné číslo ale neříká, že je problém vyřešen. Spíš ukazuje, že jinde v Evropě bývá situace ještě výrazně horší. Senioři si ale i přesto stěžují – přitom bychom na tom mohli být podstatně hůře.
Domácí statistika ukazuje, že rozdíl přesto existuje
České údaje potvrzují, že ženy v penzi stále průměrně dostávají méně. Zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) uvádí, že na konci roku 2023 činil průměrný samostatně vyplácený starobní důchod mužů 21 610 Kč, zatímco u žen 19 095 Kč. Rozdíl tedy dosáhl 2 515 Kč a důchod pro ženy byl v průměru o 11,6 procenta nižší.
Právě tady je vidět důležitá věc. Evropské a české srovnání nepracují úplně se stejnou statistikou. Eurostat sleduje důchodový příjem lidí starších 65 let a započítává do něj nejen starobní důchody, ale i pozůstalostní dávky a pravidelné penze z individuálních plánů. Česká zpráva MPSV naopak porovnává samostatně vyplácené starobní důchody. Proto se výsledná čísla mohou lišit.

Proč ženy v penzi ztrácejí
Důchod v Česku stojí hlavně na délce pojištění a na výši příjmů během ekonomicky aktivního života. Kdo měl nižší výdělky, tomu obvykle vychází nižší procentní výměra důchodu. A právě ženy měly podle MPSV v průměru nižší mzdy už během pracovního života, takže se rozdíl přelévá i do penzí.
Do výsledku navíc promlouvá i péče o děti. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) výslovně uvádí, že výchovné má ocenit péči o dítě a kompenzovat nižší příjmy, které péče způsobila. To nepřímo potvrzuje, že rodičovství a slabší vazba na placenou práci mají na budoucí důchod reálný dopad.
Výchovné rozdíl zmírnilo, ale nevymazalo
Právě zavedení výchovného v roce 2023 sehrálo v Česku výraznou roli. MPSV uvádí, že od roku 2018 do roku 2023 klesl rozdíl mezi průměrným starobním důchodem mužů a žen o 6 procentních bodů a více než 86 % této změny připadlo právě na rok 2023. Hlavní příčinou bylo výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě, které v drtivé většině pobírají ženy.
Výchovné tak pomohlo nerovnost snížit, ale samo o sobě neřeší celý problém. Rozdíl mezi penzemi totiž vzniká dlouhé desítky let před odchodem do důchodu. Začíná u mezd, pokračuje přerušením kariéry a končí nižším základem pro výpočet penze.
Rychlé srovnání v číslech
Nejlépe rozdíly vyniknou na konkrétních údajích. Zatímco evropský průměr zůstává poměrně vysoký, česká čísla ukazují mírnější rozdíl mezi penzemi mužů a žen. Ani to ale neznamená, že by byly důchody v tuzemsku vyrovnané.
Přehled níže ukazuje, jak si Česko stojí v porovnání s Evropskou unií i jak velký rozdíl vychází v domácích statistikách.

Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, europa.eu, mpsv.gov.cz, cssz.cz










Buďte první! Přidejte komentář