Zamlžená okna, těžký vzduch v koupelně nebo vlhké rohy za nábytkem nejsou jen drobná nepříjemnost. Vlhkost v bytě může zhoršit kvalitu vnitřního prostředí a vytvořit podmínky, ve kterých se daří plísním.
Otevřené okno někdy stačí, ale ne vždy. Záleží na tom, odkud vlhkost přichází, jak dlouho v bytě zůstává a zda se opakuje i po běžném vyvětrání. Právě tehdy má smysl uvažovat o odvlhčovači nebo hledat skrytý stavební problém.
Proč je vlhkost v bytě větší problém, než se zdá
Vlhkost vzniká v domácnosti každý den. Přibývá při vaření, sprchování, sušení prádla, dýchání i používání některých spotřebičů. Sama o sobě nemusí být problém, pokud z bytu pravidelně odchází pryč.
Horší je situace, kdy se drží dlouhodobě. Poznáte to podle orosených oken, zatuchlého zápachu, vlhkých skvrn na stěnách nebo plísně v rozích místnosti.
Americká agentura EPA (Environmental Protection Agency) připomíná, že vzduch v interiéru a zdraví spolu úzce souvisejí. Podle ní lidé tráví přibližně 90 % času uvnitř a kvalita vnitřního vzduchu může ovlivnit hlavně děti, seniory nebo lidi s astmatem a srdečními potížemi.
Kdy stačí větrání
Větrání pomáhá hlavně tehdy, když je vlhkost krátkodobá. Typicky po sprše, vaření nebo větším úklidu. Důležité ale je, aby venkovní vzduch nebyl sám o sobě příliš vlhký a aby výměna vzduchu byla dostatečně rychlá.
EPA k tomu doporučuje: „Větrejte. Pokud to kvalita venkovního vzduchu a počasí dovolují, otevřete dveře a okna. Při vaření a sprchování zapínejte odsávací ventilátory v kuchyni a koupelně.“
Krátké intenzivní větrání bývá praktičtější než dlouho pootevřená ventilačka. V zimě se tím byt méně ochladí a vlhký vzduch se vymění rychleji. V koupelně je dobré větrat hned po sprchování, ne až ve chvíli, kdy se pára usadí na zdech.
Kdy už otevřené okno nestačí
Varovným signálem je vlhkost, která se vrací každý den. Pokud jsou okna orosená i ráno, v rozích se objevují mapy nebo je cítit zatuchlina, nejde jen o špatný vzduch po sprše.
EPA ve své příručce k plísním uvádí stručnou zásadu: „Klíčem ke kontrole plísní je kontrola vlhkosti.“ Plíseň tedy nelze dlouhodobě řešit jen setřením nebo přetřením zdi. Nejprve je potřeba odstranit vlhkost, která jí umožňuje růst.
Foto: Magnific
Problém může být ve špatném větrání, sušení prádla v malém bytě, netěsném potrubí, promrzající stěně, zatékání nebo nedostatečné cirkulaci vzduchu za nábytkem. V takovém případě otevřené okno pomůže jen dočasně.
Ideální vlhkost není odhad, ale číslo
Pocitově se vlhkost posuzuje špatně. Praktickým pomocníkem je proto obyčejný vlhkoměr. EPA doporučuje držet vlhkost v interiéru ideálně mezi 30 a 50 %, případně pod 60 %. Vyšší hodnoty už mohou zvyšovat riziko vzniku plísní a dalších potíží.
Kdy dává smysl odvlhčovač
Odvlhčovač je užitečný hlavně tam, kde vlhkost neklesá ani po správném větrání. Typicky jde o přízemní byty, suterény, špatně větrané koupelny, místnosti se sušením prádla nebo prostory, kde se vlhkost drží kvůli konstrukci domu.
Používejte odvlhčovače a klimatizace zejména v teplém a vlhkém prostředí, aby se snížila vlhkost ve vzduchu. Zároveň se ale samotné spotřebiče nesmí stát zdrojem biologického znečištění, takže je potřeba je čistit a udržovat podle návodu výrobce.
Odvlhčovač však není náhrada za opravu zatékání, prasklého potrubí nebo tepelného mostu. Pokud vlhkost přichází ze stavby, přístroj jen zmírní následek, ale příčinu neodstraní.
Nejlepší řešení bývá kombinace
V běžném bytě většinou funguje kombinace několika kroků. Krátce a intenzivně větrat, používat digestoř a koupelnový ventilátor, nesušit prádlo v nevětrané místnosti, nechat vzduch proudit kolem stěn a pravidelně sledovat vlhkost vlhkoměrem.
Pokud se hodnota opakovaně drží vysoko, má smysl přidat odvlhčovač. Pokud se navíc objevují mokré mapy, plíseň nebo poškozená omítka, je potřeba hledat technickou příčinu. Vlhkost v bytě totiž není jen otázka pohodlí, ale i signál, že v domácnosti něco nefunguje tak, jak má.
Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, epa.gov
Buďte první! Přidejte komentář