Rajčata mohou ještě ráno vypadat zdravě, ale několik vlhkých dnů stačí k tomu, aby se na listech objevily podezřelé skvrny. Plíseň rajčete patří k chorobám, u kterých se čekání na další vývoj nemusí vyplatit.
Největší pozornost si zaslouží rostliny během vlhkého léta, po deštích a při střídání teplot. Právě během července a srpna se napadení rajčat plísní objevuje nejčastěji. První změny přitom snadno přehlédnete.
Nenápadná skvrna může být začátkem problému
Původcem plísně rajčete je Phytophthora infestans, organismus ze skupiny oomycet. Napadá listy, stonky i plody a při vhodných podmínkách dokáže postupovat velmi rychle. Královská pěstitelská společnost proto během července doporučuje rajčata pravidelně kontrolovat, zvláště za teplého a vlhkého počasí.
Změny na listech není radno přehlížet. Hnědnutí nebo zasychání může mít řadu příčin, u rajčat však během teplého a vlhkého počasí stojí za to myslet také na plíseň. Foto: Elizabeth Bush, Virginia Polytechnic Institute and State University/Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Právě spodní listy bych při běžné prohlídce záhonu snadno přehlédla. A další věcí je, že první změny nemusí být nijak dramatické. Na listech se objevují vodnatá místa, která postupně hnědnou a zvětšují se. Za vlhka může být na spodní straně patrný také bělavý povlak.
Signály, které by vám neměly uniknout
Pozornost zbystřete zejména tehdy, když se objeví:
- vodnaté až hnědé nepravidelné skvrny na listech
- bělavý povlak na spodní straně napadeného listu
- hnědnutí a zasychání listů nebo stonků
- šedozelené a později hnědé skvrny na plodech
- rychlé zhoršení stavu rostliny po období deště a vysoké vlhkosti
Český Rostlinolékařský portál upozorňuje, že skvrny na listech se mohou rychle rozšiřovat. Plíseň se tak může rychle rozšířit i na plody, na kterých se může projevit dokonce až několik týdnů po sklizni.
Nejde jen o letní vedro
Samotná vysoká teplota plísni automaticky nesvědčí. Mnohem důležitější je vlhkost, mokrý povrch listů a střídání teplot, například teplejší den následovaný chladnější nocí s rosou. Rajčata jsou napadány zejména od července do srpna při vyšší vzdušné vlhkosti, vydatnějších srážkách a kolísání teplot.
Vlhké prostředí podporuje rozvoj různých plísní a houbových chorob. Napadené části rostlin či plody je proto vhodné včas odstranit a oddělit od zdravých. Foto: Rasbak at Dutch Wikipedia/Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Také zahraniční odborné zdroje zdůrazňují vodu. Spory plísní se mohou šířit větrem, deštěm a kapkami vody a k infekci potřebují určitou dobu vlhký povrch rostliny. Několik deštivých nebo velmi vlhkých dnů proto může být pro rajčata rizikovějších než dlouhé období suchého horka.
Voda patří ke kořenům
Jedním z nejjednodušších preventivních kroků je nezalévat rajčata přes listy. Pomáhá také dostatečný rozestup mezi rostlinami, slunné stanoviště a dobré proudění vzduchu, aby listy po dešti nebo ranní rose co nejrychleji oschly.
Zahradnická specialistka Beth Berlin z minnesotské univerzity k zalévání doporučuje:
„Kapková zálivka nebo kapková závlaha je vždy lepší volbou než zalévání shora.“
Pro zahrádkáře je poselství jednoduché. Vodu směřujte k půdě a kořenům, nikoliv na celou rostlinu.
Čekání se nemusí vyplatit
Jakmile během vlhkého období objevím na rajčatech podezřelou skvrnu, raději ji zkontroluji ihned. U této choroby je náskok důležitý. Postižené listy doporučuji neprodleně odstranit a bezpečně zlikvidovat. Při silnějším napadení už může být nutné odstranit celou rostlinu.
Prevence přitom začíná dávno před první skvrnou. Slunce, proudění vzduchu, suché listy a pravidelná kontrola porostu mohou výrazně omezit podmínky, ve kterých se choroba rychle rozjíždí. Právě v létě se proto vyplatí rajčata zkontrolovat každý den. Zabere to pár minut a někdy to může rozhodnout o velké části úrody.
Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, rhs.org.uk, ukzuz.cz, umn.edu, agriculture.com
Buďte první! Přidejte komentář