Možná máte pocit, že z obchodu odcházíte s podobným nákupem, ale účtenka pokaždé vypadá o něco hůř. Některé ceny se mění nenápadně, jinde si všimnete skokového navýšení. V hlavě pak běží otázka, jestli je to jen subjektivní pocit, nebo se inflace skutečně znovu rozjíždí.

Zkoušíte šetřit na drobnostech, měnit značky a lovit akce, a přesto máte pocit, že vám peníze protékají mezi prsty. A do toho z médií slyšíte, že inflace je prý pod kontrolou a vše se uklidňuje. Jak to tedy ve skutečnosti je a proč to v peněžence vypadá úplně jinak než v tabulkách statistiků?

Když pocit zdražování přestane být jen pocitem

Ještě nedávno to vypadalo, že období divoce rostoucích cen máme za sebou. Ze zpráv zaznívalo, že inflace se vrátila blízko k normálu a že se situace uklidňuje. Jenže domácnosti začaly zjišťovat, že zlepšení na rodinném rozpočtu není skoro vidět.

Lidé popisují podobný scénář. Pravidelný nákup v supermarketu už se nevejde do částky, na kterou byli zvyklí. Musí přidat dvě nebo tři stokoruny, případně něco z košíku vrátit zpět. U velké části domácností navíc platí, že už dřívější cenový šok vyčerpal většinu rezerv.

Rozdíl proti dramatickým rokům vysoké inflace je hlavně v tom, že tentokrát nejde o jednorázový šok, ale o pozvolné utahování šroubů. Ceny se neposouvají skokem, spíš se plíživě sunou nahoru. A právě proto je složitější všimnout si, co přesně nás dnes stojí více peněz než před rokem.

Účtenka jako nejjednodušší statistika

Ještě než se člověk podívá do tabulek statistiků, má k dispozici velmi jednoduchý nástroj. Stačí schraňovat účtenky a jednou za čas je srovnat. Mnoho rodin, které si podobnou malou domácí statistiku vedou, si všimlo, že se neúprosně zvedá hlavně kategorie potravin a nealkoholických nápojů.

Pro ceny energií si domácnosti často naplánují fixaci, a každoroční změnu tarifů tak vnímají spíš jednorázově. Nákup jídla je ale jiný. Mléko, pečivo, jogurty, vejce, olej, těstoviny nebo maso se kupují pravidelně a každá drobná změna cen se časem sečte. Přitom právě u těchto položek je velmi těžké šetřit.

Oficiální čísla potvrzují obrat

V určitém bodě je dobré porovnat vlastní pocit s tím, co říkají statistici. Český statistický úřad pravidelně zveřejňuje údaje o inflaci i o tom, které skupiny výrobků a služeb zdražují nejvíce. A právě tato data ukazují, že se pomalé zdražování už neodehrává jen v hlavách nakupujících, ale je neúprosnou realitou.

Podle aktuálních údajů inflace znovu mírně zrychlila. Meziroční růst cen se pohybuje kolem 2,5 % a oproti předchozím měsícům je nárůst zřetelný. Inflace tedy není na nule ani pod ní, naopak znovu nabírá na tempu.

Tahounem inflace nejsou tentokrát energie ani pohonné hmoty, jak jsme byli zvyklí v minulých letech. Hlavním důvodem vyšší inflace jsou právě potraviny a nealkoholické nápoje. Jinými slovy, nejrychleji zdražuje to, co se v košíku objevuje nejčastěji.

Které potraviny zdražují nejvíc

Detailnější pohled do tabulek ukazuje, že růst cen potravin není rovnoměrný. Některé položky zůstávají relativně stabilní, jiné stoupají mnohem rychleji než celková inflace. V posledních měsících zdražovaly hlavně tyto skupiny potravin:

• Káva a kakaové výrobky: Zde se do cen promítají výkyvy na světových trzích, problémy v zemích producentů i rostoucí náklady na dopravu. U kávy a kakaa není výjimkou výrazné meziroční zdražení.
• Čokoláda a sladkosti: Tabulky čokolády a různé tyčinky patří dlouhodobě mezi zboží, kde obchodníci zkoušejí, co ještě zákazník unese. Často se mění gramáž balení, a i když cenovka na první pohled vypadá podobně, za stejnou částku si lidé odnášejí menší množství výrobku.
• Mléko, sýry a vejce: Tyto položky jsou citlivé na vývoj nákladů zemědělců a producentů. Jakmile rostou ceny krmiv, energií nebo práce, dříve či později se projeví také na ceně mléka, jogurtů, sýrů a vajec. Statistiky ČSÚ v poslední době potvrzují, že právě tato skupina patří mezi rychleji rostoucí.

Kolik to dělá v přepočtu na domácnost

Statistika rodinných účtů Českého statistického úřadu ukazuje, jak velkou část rozpočtu tvoří jídlo. V průměru se výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje u českých domácností pohybují kolem 3 000 až 3 200 Kč měsíčně na jednu osobu. Za celý rok to dělá přibližně téměř čtyřicet tisíc korun.

Pokud ceny potravin rostou rychleji než celková inflace, například někde kolem 3-4 % meziročně, znamená to každoročně několik stovek korun navíc na osobu. U čtyřčlenné rodiny se bavíme o částkách v řádu tisíců ročně.

A to vše za předpokladu, že rodina nemění životní styl, nekupuje výrazně dražší zboží a pouze pokračuje ve stejném způsobu nakupování. Jakmile se přidají další faktory, jako je růst nájmu nebo cen služeb, tlak na rozpočet rychle sílí.

Jak zmírnit dopad na peněženku v běžném životě

Inflaci jednotlivé domácnosti nezastaví, mohou ale zmírnit její dopad na vlastní peněženku. Nejde o žádná zázračná řešení, spíš o soubor drobných kroků, které v součtu dávají smysl:

• Plánovat nákupy dopředu: Místo častých menších nákupů bez seznamu se vyplatí dělat jeden až dva větší nákupy týdně a přesně vědět, co potřebujete. Snižuje to impulzivní nákupy, které často rozpočet prodraží.
• Srovnávat ceny mezi obchody: U některých trvanlivých potravin jsou rozdíly mezi řetězci desítky procent. Vyplatí se sledovat letáky nebo cenové aplikace a podle toho plánovat, kde nakoupíte kávu, olej, těstoviny nebo konzervy.
• Využívat sezónnost a akce rozumně: U čerstvého ovoce a zeleniny se ceny během roku výrazně mění. Pokud je to možné, je dobré vařit z potravin, které jsou zrovna sezónní a levnější. U trvanlivých výrobků se zase vyplatí výhodnou akci využít k vytvoření menší zásoby.
• Omezit plýtvání: Vyhozené jídlo je vlastně inflace navíc. Stačí si lépe hlídat data spotřeby, návaznost receptů a to, co už máte doma. Hodně peněz dokážou ušetřit i obyčejné krabičky a plánování jídelníčku na několik dní dopředu.

Zdroj: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, Csu.gov.cz, Ceskenoviny.cz, Patria.cz; Náhledová fotografie: Freepik