Každý půlrok si posuneme hodinky o hodinu, ale naše tělo za to platí únavou, podrážděností a podle výzkumů i vyšším rizikem infarktu. Letní čas měl kdysi šetřit energii, dnes však odborníci varují, že nejzdravější a nejpřirozenější je právě ten zimní. Kdy se Evropa konečně přestane trápit umělým posouváním času?

Zimní čas je vlastně ten „pravý“ čas, který nejlépe odpovídá přirozenému rytmu světla a tmy. Naopak letní čas nás nutí vstávat dřív, než je tělo připravené, což zvyšuje stres a narušuje biorytmy. Přesto se Evropská unie stále nedokázala sjednotit v tom, že by se střídání času zrušilo a ponechal se právě standardní zimní čas natrvalo.

Když hodina znamená víc, než si myslíme

Mechanismus, jakým může změna času ovlivnit zdraví, je dnes známý. Náhlý posun o pouhou hodinu narušuje spánek i vnitřní (cirkadiánní) hodiny těla. U citlivých jedinců může tento šok vyvolat zvýšený stres, změny krevního tlaku, zvýšenou tvorbu zánětů či nepříznivé změny srážlivosti krve. Tedy faktory, které zvyšují riziko kardiovaskulárních příhod.

Jedna z často citovaných amerických studií to dokládá na reálných datech:

„I jedna hodina spánku méně může hrát v přirozeném rytmu našeho těla větší a možná i nebezpečnější roli, než si myslíme. V pondělí po „posunu času“ došlo k 25% nárůstu počtu infarktů ve srovnání s ostatními pondělky v roce,“ uvedl Amneet Sandhu, kardiolog z Coloradské univerzity v americkém Denveru.

K nárůstu srdečních příhod během změny času se vyjádřila i kardioložka Maria Delgado-Lelievrová z miamské univerzity:

„Ve skutečnosti přesně nevíme, proč počet infarktů a cévních mozkových příhod během přechodu na letní čas narůstá. Pravděpodobně je to spojeno s narušením vnitřních hodin organismu či cirkadiálních rytmů.“ 

Podobné výsledky potvrzují i evropské analýzy. Po přechodu na letní čas počet srdečních příhod krátkodobě roste, zatímco po návratu na zimní čas klesá. Tento rozdíl se sice v následujících týdnech vyrovná, ale ukazuje, že tělo na časové posuny reaguje jako na stresovou událost.

Proč zimní čas dává větší smysl

Přirozený rytmus dne

Zimní čas, někdy nazývaný standardní, nejvíce odpovídá skutečnému postavení Slunce. Většina lidí vstává i chodí spát podle světla, ne podle čísel na budíku. Letní čas tento přirozený rytmus posouvá, což u mnoha lidí vede k trvalé spánkové deprivaci.

Lepší zdraví i výkon

Výzkumy dlouhodobě ukazují, že nedostatek ranního světla a přílišné večerní osvětlení narušují tvorbu melatoninu a snižují kvalitu spánku. To se projevuje nejen únavou, ale i poklesem kognitivních schopností, horší náladou a nárůstem psychických potíží.

Energetické úspory jsou mýtus

Původní důvod zavedení letního času, úspora elektřiny, už neplatí. Moderní domácnosti spotřebovávají více energie večer, kdy je potřeba světlo i klimatizace. Odborné analýzy ukazují, že reálná úspora energie se pohybuje kolem 0,3–0,5 %, což je v praxi zanedbatelné.

Společenská i ekonomická logika

Zdravotní problémy, ztráta produktivity a zvýšený počet dopravních nehod v týdnu po změně času představují vyšší společenské náklady než jakýkoli ekonomický přínos. Když k tomu přičteme administrativní komplikace, je střídání času spíš přežitek minulého století.

Co brání zrušení střídání času

Evropská komise už v roce 2018 navrhla střídání času zrušit, ale členské státy se nedokázaly dohodnout, který čas ponechat natrvalo. Některé země preferují letní čas kvůli delším večerům, jiné (včetně Česka) by raději zachovaly zimní, který lépe odpovídá biologickému rytmu.

Rozdílné postoje, technické komplikace a obavy z narušení dopravních systémů způsobily, že se rozhodnutí neustále odkládá. Přitom většina odborníků i veřejnosti se přiklání právě k zimnímu času. Doufejme, že se maximálně během několika let státy konečně domluví na vhodném řešení.

Jak se s posunem vyrovnat

Dokud se střídání času nezruší, doporučují lékaři několik opatření, která tělu pomohou:

• Postupná adaptace: Týden před změnou času posouvejte spánek o 15 minut denně

• Spánková hygiena: Večer omezte modré světlo z obrazovek, ráno se vystavte přirozenému slunci

• Nepřetěžujte srdce: Vyhněte se nadměrné fyzické i psychické zátěži hned po posunu času

• Dbejte na pravidelnost: Tělo má rádo řád, tím pádem pravidelné vstávání i jídlo pomáhá cirkadiánním hodinám.

Trvalý zimní čas by mohl ulevit milionům lidí

Změna času bývá často prezentována jako drobná nepříjemnost. Ale data ukazují, že narušení biologických rytmů má přímý dopad na zdraví, zejména na srdce, spánek a psychickou pohodu.

Odborníci se stále častěji shodují, že zimní čas je přirozenější a zdravější volbou. Dokud se Evropa nerozhodne pro jeho trvalé ponechání, budeme dvakrát ročně prožívat zbytečný stres a naše tělo nám to dá najevo.

Zdroj: Autorský text, redakce Kapitalio.cz, Nejm.org, Jamanetwork.com, Sciencedirect.com, Zdravotnickydenik.cz, Acc.org; Náhledová fotografie: Freepik